- není žádnou nově objevenou metodou, ani není převzata odnikud ze zahraničí a v žádném případě se nejedná o experiment
- jedná se o efektivní cestu rozvoje čtenářských dovedností
- základy metody položil Josef Kožíšek již v roce 1913, od roku 1995 se moderní metodikou zabývá PhDr. Jarmila Vágnerová
- tato metoda je dnes vnímaná jako metoda přirozená pro vývoj dítěte
- děti, které se naučí číst samy ještě před vstupem do ZŠ, postupují obdobným způsobem
Odlišnosti genetické metody od "tradiční" metody analyticko-syntetické
- děti neskládají jednotlivá písmena ve slabiku a následně pak jednotlivé slabiky do slov jako u klasické analyticko-syntetické metody; z jednotlivých písmen (hlásek) sestavují rovnou celé slovo, tvorba slabik se vynechává
Genetická metoda
N-O-H-A = NOHA
Analyticko-syntetická metoda
N-O = NO
H-A = HA
NO + HA = NOHA
- nejdříve se děti učí číst velká tiskací písmena, pak teprve malá tiskací písmena
- hned od počátku zapisují děti slova (později věty) velkými tiskacími písmeny
- klasické psaní do písanek je odsunuto až na měsíc listopad - prosinec
Výhody genetické metody výuky čtení
- lépe vychází z přirozených myšlenkových postupů samotných dětí
- navazuje na předškolní věk - děti znají již při vstupu do školy některá písmena velké tiskací abecedy (např. písmena svého jména)
- žáci nejsou zatěžováni čtyřmi znaky jednoho písmene najednou (malé a velké, tiskací a psací)
- psací písmo se učí později, v první části školního roku tak děti nemusejí psát náročné tvary písmen
- genetická metoda se založena na hláskování slov, což se výrazně projevuje při psaní (když dítě píše, vybavuje si jednotlivá písmena, ne slabiky)
- mezi nesporné klady patří rychlost nástupu čtení slov, vět a jednoduchých textů; děti velmi brzy dokážou číst nápisy kolem sebe v běžném životě, což je silným motivačním prostředkem k dalšímu učení
- vnímání obsahu vět (čtení s porozuměním) je mnohem lepší
- výuka probíhá zábavnou formou (hra na "Marťany", slovní fotbal...)
Postup při výuce psaní
uskutečňuje se ve třech okruzích, které se mohou různě prolínat:
- cviky na uvolnění ruky - začíná se již druhý den školní docházky a pokračuje se minimálně do poloviny listopadu
- procvičování ruky psaním tiskacích písmen a slov do linek pod text v učebnici, na popisovací tabulky či do sešitů a pracovních listů; zapisování písmen slouží jako pomůcka při nácviku čtení, nejde o precizní trénink písařské dovednosti
- psaní psacího písma - podle metodiky výuky je ideální, když se s nácvikem začne až po probrání všech tiskacích písmen velké i malé abecedy; díky přepisování tiskacích písmen, textů při čtení a prodloužením období uvolňovacích cviků má většina žáků už poměrně dobře připravenou ruku pro psaní
